7 tipů pro začínající překladatele

7 tipů pro začínající překladatele

Právě jste uběhli svůj první úřední maraton a držíte v ruce živnostenské oprávnění v oboru překlady a tlumočení. Máte přidělené IČO, DIČ, datovou schránku a elektronický podpis, jste přihlášeni na pojišťovnách. A chcete konečně začít pracovat. Než zase vyběhnete do neznáma, přečtěte si, jak prakticky vyřešit sedm typických problémů, kterým čelí začátečníci na volné noze.


1. Nikdo vás nezná


Dlouhodobý a náročný proces budování dobrého jména začíná nepříjemným okamžikem, když jste v oboru zcela anonymní. Nikdo vás nezná. Nemáte kontakty ani na kolegy, ani na klienty.


Absolventi překladatelství a tlumočnictví to budou mít o něco jednodušší, protože si minimální síť profesních kontaktů dokázali vybudovat už během studia. Co však dělat, pokud jste se odstěhovali do cizí země? Nebo s překládáním začínáte po delší profesní pauze? Nebo váš studijní obor s překládáním a tlumočením souvisel jen okrajově a většina vysokoškolských kontaktů vám je k ničemu? 


  • Začnětě vytvořením stručné prezentace na internetu. Bez toho ani ránu. Pro začátek stačí minimalistické statické stránky v podobě vizitky, kde budou vaše kontaktní údaje, informace o nabízených službách a ceník. Pokud jde o informace "O mně", nepřehánějte to se zdlouhavou prezentací vlastní osoby. Jednak to působí vychloubačně, jednak to nikdo nebude číst.
    • Místo toho zkuste vymyslet slogan, který vás a vaše služby odliší. Přinutí vás to přemýšlet, co je vaše USP - Unique Selling Proposition, tedy to, co nabízíte pouze vy, oproti ostatním překladatelům a agenturám. Nejlepší triky na vyladění sloganu, nadpisu a obsahu webu najdete na Ottocopy.
    • Zaměřte se na fakta:
      • přehledný rozpis vašich služeb (tlumočení, překlady, korektury, copywriting apod.), aby zákazník rychle našel co potřebuje a nepoptával, co nenabízíte
      • nabízené jazykové kombinace 
      • nabízené specializace
    • Mluvte řečí výhod: místo, abyste psali o sobě, popište, co klient díky vám získá. Vyhýbejte se otravným klišé a slibům, které nemůžete splnit (překlady do dvou dnů nebo zdarma).


  • Kromě (nebo místo) webové prezentace zauvažujte nad registrací na portálu pro freelancery, ať už v podobě prezentace s kontakty a referencemi (jako české Na volné noze) nebo elektronického tržiště (například americký Freelancer nebo Upwork). Nevýhodou tržišť jsou nízké sazby, neseriózní klienti a nedostatek kvalifikačních kritérií, takže registrovat se tam může v podstatě kdokoliv. A zákazníci se většinou rozhodují hlavně na základě ceny. Tento model mi přijde netransparentní, osobně tedy preferuji dobře optimalizované prezentační weby.


  • Vyplňte si profil na LinkedIn. Nečekejte, že váš osobní web s minimem podstránek a obsahu bude mít bůhvíjak velkou návštěvnost. Jedná se o digitální vizitku, na kterou v případě potřeby odkážete klienty, nikoliv o aktivní marketingový nástroj. Často se setkávám s názorem, že v případě freelancerů nemá LinkedIn, obzvláště v českých končinách, sebemenší smysl, protože vám stejně nikdo pracovní nabídky přes tuto síť nepošle. Jednak to není pravda, zejména pokud máte angličtinu mezi pracovními jazyky a zajímavou specializaci (například lokalizujete aplikace), jednak primárním účelem LinkedIn profilu není v případě volnonožců shánění nových pracovních příležitostí, ale sebeprezentace. Jednoduše řečeno, to co se nevejde na web nebo tam nepatří, dejte na LinkedIn. Tedy vzdělání, praxi, kurzy, zkoušky, certifikáty apod. Díky skvělé optimalizaci tohoto webu bude váš profil dohledatelný a vyniknete mezi svými jmenovci.


  • Zapojte se do diskuzních skupin pro překladatele a tlumočníky, buďto na LinkedInu, na Facebooku nebo na ProZ. Chovejte se tam jako dárci, nikoliv příživníci. Nespamujte, nepropagujte své služby napřímo. Aktivně přispívejte k řešení terminologických problémů, dělte se o své zkušenosti se zadavateli a know-how, zprostředkovávejte zakázky, kterých se osobně nemůžete nebo nechcete ujmout. Kolegové si vás určitě všimnou a za několik měsíců si vytvoříte kruh známých a dobré jméno.



2. Nemáte praxi ani reference


Stejně tak, jako si zaměstnanec na začátku kariérní dráhy nedosáhne na prestižní, dobře placenou pozici, nemá freelancer bez praxe a jména sebemenší šanci na prémiové zakázky. Pro mnoho začátečníků to představuje bludný kruh, kdy na jednu stranu nejsou schopni získat zákazníky, protože soudný zadavatel nesvěří překlad nedůvěryhodně působicímu anonoymovi bez referencí, na druhou stranu však, aby tyto reference získali, potřebují alespoň několik seriózních projektů. Zcela logické, avšak zapeklité.


Nejhorší, co na začátku kariéry na volné noze můžete udělat, je stát se tzv. bottom-feeder, tedy levnou nekvalifikovanou pracovní sílou, která profesionální služby poskytuje za sazby vhodné pro brigádu v supermarketu. V praxi to vypadá tak, že se po hlavě vrhnete do spolupráce s pohybnými agenturami (to jsou většinou ty velkokapacitní, kde zprostředkování překladů připomíná manipulaci se zbožím, nebo naopak prapodivné mikroagentury, které se specializují na překlady, tlumočení, výuku, grafický design, účetnictví, levný tisk, skládání propisek a hromadné hubnutí), či do překladatelského kutilství na poptávkových platformách, kde se klienti-sebevrazi rozhodují podle nejnižší nabídkové ceny.

Je to zaručený způsob, jak si zadělat na průšvih, naštvat zkušenější kolegy a vysloužit si nálepku dumpera. Kazíte tak trh a děláte to ve výsledku na vlastní škodu, protože od cenového dna se budete těžko odrážet. 


  • Obraťte se na zkušenější a zaneprázněné kolegy, zda by vám nechtěli předat nějaké méně výdělečné nebo jednodušší zakázky. Nespamujte. Nikomu se nevnucujte a nic si nevynucujte. Začínejte u méně komplikovaných projektů, tak abyste nic nepokazili. Necpěte se do kabiny, když jste v ni nikdy neseděli. V případě zprostředkovaných zakázek se s kolegy dohodněte, jestli je smíte použít jako referenci.


  • Dobrovolnictví: skvělou praxi získáte, pokud své překladatelské služby nabídnete v rámci charitativních projektů. 
    • Vyberte si problematiku, ke které máte blízko a nabídnete dané organizaci své překladatelské služby zdarma. Může se jednat o jednorázovou výpomoc nebo o stálou spolupráci. 
    • Mohlo by se na první pohled zdát, že poskytování překladů zdarma je horší, než práce za nízkou až ponižující sazbu. Je tomu přesně naopak. Nikdo neoprávněně netěží z vaší nezkušenosti (tj. nedává na vámi odvědenou práci několikanásobnou marži), nekazíte tím trh (protože se nejedná o dumping ani nečestné vykrádání zákazníků) a děláte to pro dobrou věc. 
    • Nevýhodou je samozřejmě to, že se jedná o nevýdělečnou aktivitu a něčím živit se přece musíte. Proto s pravidelným dobrovolničením doporučuji začít už při studiu, kdy máte například stipendium, pomáhají vám rodiče, nebo při zaměstnání, ještě než odejdete na volnou nohu.


  • Komunitní tlumočení a překlady 
    • Komunitní tlumočení je většinou tlumočení na úřadech, poskytované cizincům, kteří nemluví místním jazykem ani se zatím neorientují v místních reáliích. Jedná se tedy o druh asistence. 
    • Komunitní překlady jsou nejčastěji překlady formulářů, úředních dokumentů či písemné komunikace s úřady. 
    • Za komunitní služby většinou neplatí klient, ale instituce, která se ho ujala, například META. Dostanete tedy zaplaceno, ale nepočítejte s komerční sazbou. Stejně jako v případě charity, nejlépe je začít ještě než se do překládání pustíte zostra. 


  • Překlady pro odborné a populárně-vědecké časopisy: pokud se specializujete (nebo chcete do budoucna specializovat) na překlady v oblasti humanitních nebo exaktních věd, ať už jsou to dějiny umění, ekonomie či biotechnologie, vyzkoušejte si překládání článků pro odborné časopisy. Ačkoliv je to málokdy dobře placená práce, jedná se o velmi prestižní referenci. Já jsem s překládáním začala na vysoké škole, tím, že jsem pro jeden literárněteoretický časopis navrhovala a vypracovávala překlady zajímavých českých autorů.
    • Dohledejte si časopisy v oboru, které pravidelné publikují překlady a zkuste kontaktovat šéfredaktora. 
    • Pokud máte kontakty na vysoké škole, kde studujete nebo jste studovali, využijte je. Hodí se také kontakty získané během vědeckých konferencí nebo v rámcí publikační činnosti.


  • Filmové festivaly: další skvělou příležitostí, jak získat reference, je práce pro filmové festivaly, ať už v roli tlumočníka doprovodných akcí, anebo titulkáře.
    • Velké filmové festivaly většinou obsluhují agentury, které se na toto specializují, na českém trhu jich najdete několik. 
    • Měnší festivaly mají většinou zavedenou a vyzkoušenou síť vlastních překladatelů, rozhodně nic neztratíte, pokud se obrátíte přímo na organizátory.


3. Nemáte potřebné dovednosti


Rozhodně vás tady nebudu poučovat o tom, jak získat a zdokonalit jazykové znalosti. Než se pustíte do překládání, měli byste je dávno mít v malíku. Nebude to tedy o výuce jazyka, ale o získávání dodatečných kompetencí. Možností je nespočet, počínaje knihami a výukovými materiály ke stažení, tutoriály a webináři, až po kurzy a školení. Tento výčet tedy zdaleka nebude kompletní, doporučuji to, co se mi prostě osvědčilo.


  • Kurzy a vzdělávací materiály pro tlumočníky
    • kurzy simultánního tlumočení v Belisha Beacon pro úplné začátečníky a středně pokročilé, v nabídce bývá angličtina a němčina
    • vzdělávací kurzy pro tlumočníky, pořádané odbornými asociacemi, například Komorou soudních tlumočníků, Jednotou tlumočníků a překladatelů, Obcí překladatelů, Ústavem translatologie a jejich protějšky v zahraničí    
    • webináře - aktuální informace vždy najdete ve FB skupinách sdružujících překladatele a tlumočníky    
    • doplňkové studium EMCI na Univerzitě Karlově 
    • Speech Repository - obří databáze mluvených projevů k nacvičování simultánního nebo konsekutivního tlumočení, všechny evropské jazyky a různé úrovně
    • spontánní vzdělávací akce s kolegy, kdy se sejde několik lidi a budete si hromadně procvičovat a vzájemně hodnotit konsekutivní tlumočení 
    • knihy z řady Translation Practices Explained: 



4. Neumíte správně nacenit zakázku


Kdo to nikdy nepodsekl při naceňování překladu, ať první hodí kamenem. Mně se to i po všech těch letech stává dodnes. Nejčastěji za to může spěch, roztržitost a lenost nebo tlak ze strany klienta na rychlou reakci. Na emaily často odpovídám z telefonu, kde nejde zobrazit některé formáty dokumentů… a neštěstí je na světě.


Několik železných pravidel:

  • Pro správné nacenění překladu si vždy vyžádejte kompletní podklady nebo alespoň jejich reprezentativní část. 
  • Pokud materiály na překlad zatím nejsou k dispozici, můžete poskytnout jen orientační cenu (ideálně v rozmezí) za překlad v dané jazykové kombinaci a oboru, nikdy však neuvádějte závaznou sazbu ani nedělejte kalkulaci.
  • Cenovou nabídku připravte v klidu, ideálně na počítači, v okamžiku, kdy máte čas si podklady prostudovat. 
  • Pokud si klient vyžádá zpracování v CAT a slevy na opakování, pořádně si to rozmyslete a rozpočítejte. Hlavně když je TM vyhotovena třetí stranou. Tuto překladatelskou paměť si vždy vyžádejte předem a prověřte její (ne)kvalitu, bývá to totiž hrozná past. 


Zohledněte následující faktory:

  • směr jazykové kombinace (překlad do češtiny nebo cizího jazyka, překlad mezi dvěma cizími jazyky)
  • vzácnost zdrojového a cílového jazyka překladu
  • náročnost na terminologii
  • nutnost stylistických zásahů (nekvalitní styl orginálu, potřeba transkreace)
  • náročnost na zpracování (například needitovatelný formát souboru, špatně čitelný scan, rukopis, složité formátování, papírové vyhotovení) 
  • účel překladu (interní nebo externí použití, druh publikace)
  • termín (účtujte příplatky za expresní režim)


Pokud určitý typ překladu naceňujete poprvé, neuškodí si zjistit, jaká je pro něj běžná cena na trhu.

Pokud se chcete dozvědět více o cenotvorbě, přečtěte si článek o tom, jak s klienty komunikovat o ceně a jak vypočítat cenu své práce.



5. Neumíte si říct o lepší peníze


Jako začátečníci jste v otázce peněz ve velmi nevýhodné pozici, a to hned ze tří důvodů: 

  • neznáte běžné cenové poměry
  • obáváte se, že klient půjde o dům dál a vy nevyděláte nic
  • jako začátečníci máte (právem) nižší sebevědomí než zkušenější kolegové a téměř vždy si řeknete o menší peníze než intuitivně cítíte, že byste měli požadovat.


V prvním případě není nic těžšího než se zeptat zkušenějších kolegů. Neznalost neomlouvá. Orientačně u někoho poptejte stejnou službu. Vypočítejte si, kolik si musíte naúčtovat, aby se vám to vyplatilo. 


Zafixujte si nepřekročitelnou hranici minimální ceny za danou službu, pod kterou nepůjdete i kdyby zákazník sebevíc tlačil. Toto předsevzetí má etický i ekonomický rozměr. Možná tím přijdete o určité procento zákazníků, věřte mi ale, že vám tato klientela ve skutečnosti dělá službu. Navíc je jednání o ceně často pouze formální a klient bude ochoten akceptovat i vyšší sazbu.


Pokud máte problém s tím, že si vždy nevědomky řeknete o nižší sazbu, než byste měli, k částce, kterou dáváte do rozpočtu, automaticky přičtěte třeba 5%. Zdá se to až banální, ale opravdu funguje.


Spolu s rostoucími kompetencemi by měly růst vaše ceny. Proč vůbec zdražovat?

  • protože jste stále lepší (samozřejmě pokud neusnete na vavřínech a investujete do sebe)
  • protože do sebe investujete a s tím stoupají vaše náklady
  • stoupají i vaše provozní náklady (například platíte vyšší odvody, musíte zaplatit za nový web nebo za daňového poradce)
  • protože musíte uvolnit místo na trhu pro mladší kolegy
  • protože nestíháte odbavovat práci
  • protože chcete být atraktivnější a přitahovat lepší zákazníky, kteří neřeší každou korunu
  • protože díky tomu si vás zákazníci budou víc vážit


Strategií, jak a kdy zdražovat, je několik. Psala jsem o tom podrobněji v článku o cenotvorbě. Obecně lze tyto modely cenové politiky rozdělit do statických a dynamických.


  • statické zdražování v pravidelných intervalech, pro určitou skupinu služeb nebo skupin zákazníků
    • jednou za půlrok, rok, dva roky apod.
    • jen novým zákazníkům
    • jen stávajícím zákazníkům


  • dynamické zdražování v závislosti na tom, jak se vyvíjí poptávka
    • surge pricing - je metoda, kterou znáte, pokud třeba jezdíte Uberem nebo nakupujete v eshopech. Cena za službu nebo zboží kolísá v závislosti na čase, množství poptávek a situaci konkrétního zákazníka. Nemáte sice k dispozici big data, můžete ale pracovat s množstvím poptávek, které vám na danou službu chodí. Nejde samozřejmě o zcela neetické chování, kdy budete využívat toho, že je klient opravdu v úzkých a účtovat mu dvojnásobek. Všimnete-li si náramného růstu zájmu o lokalizaci webů, tuto službu trvale zdražte. Máte-li klienta, který velmi spěchá, je ochoten si za to připlatit a vy kvůli tomu musíte posunout jinou zakázku, nabídněte mu vyšší cenu.



6. Neumíte strategicky plánovat


Určitě to znáte: jeden týden (měsíc) se vám zakázky kupí, emailová schránka přetéká, nestíháte, další měsíc objem práce nezbytné, abyste si na sebe vydělali, lepíte z nepodstatných a nezajímavých mikrozakázek. 

I začátečníkovi se může stát, že mu najedou začne chodit více poptávek, než je schopen zvládnout. Jeden by se divil, proč to vůbec řešit, vždyť je to tak správně! Ano, pokud tuto práci zvládáte udělat pořádně, na nic nezapomínáte a nezačínáte kvůli tomu trpět profesní slepotou. Myslím tím situaci, když po několik měsíců pracujete na poměrně málo výnosných zakázkách nebo projektech, které vás nikam neposouvají ani nerozvíjejí, je jich ale tolik, že vytváří klamný dojem úspěšné kariéry.

Za výkyvy v přísunu zakázek často mohou objektivní faktory, jako je třeba střídání sezón nebo deadliny ze strany klienta. Vaše webová prezentace stoupne nebo klesne ve výsledcích vyhledávání nebo vás někdo doporučí. Spousta z těchto faktorů se ale dá cíleně ovlivnit.


Plánujte jak v krátkodobém, tak v dlouhodobém časovém měřítku. To první zahrnuje hlavně racionální správu zakázek, to druhé chce trochu strategického uvažování. Kromě profilace portfolia služeb, zauvažujte nad výběrem správné cílové skupiny (např. individuální zákazníci, malé a střední podniky, větší společnosti, korporáty, vzdělávací instituce, orgány státní správy) a určete směr, kterým se chcete do budoucna vydat.


Když nemáte co na práci:


  • V první řadě to zkuste vužít ve vlastní prospěch. Podívejte se do statistik návštěvnosti vašich stránek a zjistěte, jestli nějak rapidně neklesla. Ověřte, zda se váš web a ostatní prezentace zobrazují správně a jsou kompletní. Ve volném čase překopte obsah webu, doplňte kvalifikace.


  • Chytře a taktně o sobě připomeňte stávajícím zákazníkům. V žádném případě nerozesílejte nevyžádané hromadné emaily "Před půl rokem jsem pro vás překládala to a to, nemám co na práci, nenašlo by se něco?". Co ale udělat můžete: 
    • Požádat zákazníka o zpětnou vazbu a případnou referenci k zakázce.
    • Informovat zákazníka o nové nabídce služeb, pokud se v této věci něco změnilo.
    • Nabídnout klientovi řešení nějakého problému, například si projít jeho web a pokud si všimnete nějakých nedostatků, tak ho na ně upozornit.


  • Podařilo-li se vám navázat kontakty s kolegy, kteří překládají ve stejné kombinaci, můžete se jich zeptat, zda nemají nějakou práci navíc. Zase buďte taktní a nespamujte.


  • Oslovování potenciálních klientů napřímo nemá smysl. Pokud budou něco potřebovat, ozvou se sami. Jediné, co s tím můžete udělat, je být viditelní a působit důvěryhodně.


  • Investujte do PPC reklamy.



Když máte práce nad hlavu:


  • Pokud vám běží nějaké PPC, stáhněte je.


  • Z množství nabídek si vyberte ty, které vám nejvíce vyhovují kombinací faktorů zaměření/zákazník/cena. Přednostně volte ty, které vás někam profesně posunou (prestižní klient, dolouhodobá spolupráce, náročné téma). Ostatní zakázky přesměrujte na kolegy nebo je zdvořile odmitněte.


  • Vytvořte si síť spolehlivých kolegů-subdodavatelů, kteří se vašich zakázek ujmou v okamžiku, když nestíháte. V rámci protislužeb se kolegům nezapomeňte odvděčit, když budou v úzkých oni. Předem se domluvte na transparentním systému odvodů ze zisku, například 15% z hrubé vyfakturované částky, ze kterých zaplatíte daň z příjmu, sociální a zdravotní pojištění.


  • Přijaté zakázky rozumně naplánujte, aby vám nekolidovaly termíny. Zní to jednoduše, ale pokud to plánujete bez kalendáře v ruce, nemusí to dopadnout dobře.   
    • Vyhýbejte se situacím, kdy máte dva nebo více termínů odevzdání zakázky ve stejný den. Může se stát, že u obou projektů vzniknou nějaké komplikace a pak nebudete stíhat.
    • Stejně tak se vyhýbejte plánování deadlinu pro překlad v den, kdy jste na tlumočení nebo z jiného důvodu nebudete u počítače.
    • Jednotlivé zakázky si rozvrhnětě tak, abyste nepřekročili maximální počet slov či NS, které jste za jeden den schopni přeložit. 
    • Na vašem osobním pracovním stylu záleží, zda rádi střídavě pracujete na několika zakázkách nebo nikoliv. Já to nemusím, nutí mě to přepínat mezi projekty v CATu a mentálně se přepínat mezi jazyky. Dělám to jen když je jeden z projektů výrazně jednodušší než druhý a je to pro mě tak trochu relax. 
    • K plánování zakázek používejte diář, buďto v papírové podobě (osvědčí se jiné barevné označení pro daný projekt), nebo ve formě plánovače, například Trello. V případě dlouhodobých projektů si vždy nastavím systém upozornění, díky kterým vím, kolik slov nebo NS za den bych měla přeložit, abych to pohodlně stihla.
    • Předem se domluvte s korektory. Pokud se jim ozvete až na poslední chvíli, nemusí mít na vaši zakázku čas.
    • Pokud je to jen možné, snažte se projektům přiřazovat různé priority. Když to ze strany zákazníka nehoří, snažím se s ním domluvit na co nejdělším termínu vyhotovení, tak aby mi daná zakázka vykryla případné volné kapacity v okamžiku, kdy skončí práce na tom, co spěchalo víc, a nové poptávky nepřijdou. U mně to prakticky vypadá tak, že k projektům přiřazuji tři barevné štítky (velmi spěchá - červená, spěchá - žlutá, nespěchá - zelená), pak stačí jeden pohled, abych věděla, kde mám ubrat, a kde přidat.


  • Podívejte se do Google Analytics a projděte si zdroje návštěvnosti (Akvizice) a tok chování uživatelů na stránkách (Chování). Dozvíte se tak, odkud zákazníci na vaše stránky chodí a jaké služby je nejvíce zajímají. Projděte si poptávky, které vám za poslední dobou přišly. Zamyslete se nad profilací svého portfolia. Je některá ze služeb vytěžována více než ostatní? Nebo naopak ji nepoprává vůbec nikdo? Dochází někde k okamžité opuštění stránky?


  • Pokud měříte čas strávený prací (což vřele doporučuji), zkuste si změřit svůj výkon v poměru k zisku. Je některá ze služeb poměrně méně výdělečná a vyplatilo by se ji stáhnout nebo omezit? Stejně tak přistupujte k jednotlivým zákazníkům. 



7. Neumíte komunikovat s klienty


Jedním z největších úskalí práce na volné noze je, alespoň pro mě, běžná agenda. Volání zákazníkům bylo zezačátku to největší trápení. Někdo jiný může mít problém s udržováním pořádku v emailové schránce. Platiti si asistenta nemá na začátku profesní dráhy sebemenší smysl, protože si ho jednoduše nemůžete dovolit, ani byste ho nezvládli rozumně úkolovat. Je tedy na vás naučit se komunikovat s klienty a nemít v této komunikaci nepořádek.


Zase několik železných pravidel:

  • Vždy reagujte na emaily a odpovídejte na zmeškané hovory, ledaže by se jednalo o zjevný nesmysl, který se vašeho podnikání ani netýká, nebo je to něco eticky závadného. I kdyby měla být vaše odpověď zamítavá. Pro mě je to součást jakési profesní etikety.
  • Pokud jste něco dojednali po telefonu, zašlete follow-up email. Jednak v tom budete mít větší pořádek a na nic nezapomenete, jednak je písemná komunikace snadno doložitelná. Mnoho klientů to ocení, protože jste jim tím ušetřili práci.
  • Když máte blbou náladu, nedejte to na sobě poznat. Nebuďte arogantní, ani když je klient otravný, neumí se vyjádřit, neví, na co a jak se zeptat. Vaším úkolem je vsvětlit mu to přehledně a srozumitelně. Vzdělávejte si své klienty.
  • K tomu vysvětlování - snažte se být co nejvíc civilní, pokud používáte odborné pojmy jako "šušotáž", "liason" či "transkreace", napište zákazníkovi, co je tím myšleno. Opravdu není povinen to všechno vědět. Přiště se už snad nesplete a nebude poptávat "simultánní překlad". Vzájemné pochopení potřeb a možností druhé strany je základ pro úspěšný obchod.
  • Naučte se psát emaily s přehlednou strukturou. Každý tematický celek by měl mít vlastní odstavec nebo bod. K takto rozpoložkovaným emailům se snadno odkazuje. Například email s cenovou nabídkou by měl obsahovat minimálně tyto položky:
    • komentář k charakteru služby, například: simultánní kabinové tlumočení, 2 tlumočníci v kabině x 8 hodin, 10 až 18 hodin, místo akce + zajištění tlumočnické techniky, kabina typu X, počet bezdrátových mikrofonů XX, počet sluchátek XXX
    • komentář k průběhu služby, například: čas a místo setkání, způsob úhrady doprovodných nákladů, způsob dodání podkladů, místo předání překladu
    • podrobný rozpočet služby, včetně všech možných doprovodných nákladů (cestovní náklady, náhrada ztraceného času, poštovní nebo přepravní náklady 
  • Připravte si šablony interních dokumentů. Budou se náramně hodit, když klient pospíchá a vy zrovna nemáte čas se patlat v excelových tabulkách.
    • portfolio služeb
    • nabídkový formulář
    • modelový rozpočet
  • K emailům přiřazujte barevné štítky podle klienta, projektu apod. V ideálním případě lze spárovat emailový účet s úkolovníkem.


Hodně štěstí a trpělivosti!