Soudní překlady - Q&A

Soudní překlady - Q&A

Každý cizinec, který do České republiky přijede a rozhodne se zde žít, zřejmě narazí na řadu problémů souvisejících s nutností v různých životních situacích překládat dokumenty vydané v rodné zemi. Připravila jsem pro vás průvodce, kde odpovídám na často kladené dotazy týkající soudních překladů, jak v obecné rovině, tak v kombinaci čeština - polština. 


Co je soudně ověřený překlad a jak vypadá?


Úředně ověřený překlad sestává z dokumentu ve výchozím jazyce (originálu nebo úředně ověřené kopie), jeho překladu do cílového jazyka a tlumočnické doložky s kulatým razítkem, podpisem tlumočníka a jeho údaji. Podpisem, razítkem a prohlášením v doložce stvrzuje tlumočník soulad textu přiložené listiny s překladem. Tyto tři díly jsou spolu sešity pomocí provázku. 


Které dokumenty se překládají soudně? 


Všechny, u kterých je nutno oficiálně potvrdit soulad přeloženého textu s originálem.

  • úřední listiny: matriční doklady (rodný list, oddací list, úmrtní list), vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství, potvrzení o rodinném stavu, potvrzení o ubytování
  • doklady o studiu: školní vysvědčení, výuční listy, vysokoškolské diplomy
  • zdravotní doklady: potvrzení o zdravotním nebo úrazovém pojištění, očkovací průkazy apod.
  • Rejstřík trestů: výpis z evidence Rejstříku trestů (osvědčení o bezúhonnosti) 
  • obchodní listiny: výpis z Obchodního rejstříku, výpis ze živnostenského rejstříku, osvědčení o původu zboží, referenční list apod.
  • listiny vydané finančními orgány: osvědčení o registraci plátce daně z přidané hodnoty apod.


Musí se soudní překlad vždy svázat s ověřenou kopií?


Nemusí. Občas stačí prostá kopie. Jindy je nezbytný originál.

Vidimaci (ověření) nelze provést u dokladů, jejichž jedinečnost nelze nahradit. Ověřená kopie tedy nepřipadá v úvahu v případě osobních dokladů (občanský průkaz, řidičský průkaz, cestovní pas, průkaz o povolení pobytu cizince), šeků a směnek, a také listin obsahujících fotografii držitele - je to třeba případ vysokoškolských diplomů vystavených v Polsku. Nejde také ověřit dokumenty opatřené plastickým textem nebo otiskem plastického razítka (i toto je případ polských diplomů). 

Ověřená kopie se nepořízuje ani v případě, že jsou v originálním dokumentu změny, doplňky, vsuvky nebo škrty, které by mohly zeslabit jeho věrohodnost. Co v tomto případě dělat? Zjistěte, zda Vám dotyčný úřad či škola uzná překlad z prosté kopie. Pokud ne, překlad je nutno svázat s originálem, pokud je to samozřejmě možné.

Další výjimku představují dokumenty stažené z veřejně dostupných databází (např. Obchodní rejstřík, Živnostenský rejstřík), opatřené elektronickým podpisem. V tomto případě stačí obyčejný výtisk a překladatel poznamená, že se jedná o ověřený překlad dokumentu opatřeného elektronickým podpisem.

Často se také setkávám s případy (například v rámci výběrových řízení), že zadavatel kvůli zjednodušení zadávacích postupů přijímá do nabídky soudní překlady z prostých kopií dokumentů, například výpisů z obchodního rejstříku nebo referenčních listů. Ověřené kopie se pořízují až v případě získání zakázky.


Kde listinu ověřím?

  • krajský nebo obecní úřad: ověří doklad psaný v českém nebo slovenském jazyce
  • Czech Point: ověří dokument v českém nebo slovenském jazyce (to neplatí, pokud je kopie listiny pořízena přímo ověřujícím úředníkem)
  • notář - ověří i kopii cizojazyčného dokumentu (rozumí-li jazyku listiny, s výjimkou případů, kdy je před ověřujícím notářem opis dokumentu pořízen prostřednictvím kopírovacího zařízení)

Zkrátka a dobře: lze ověřit i kopii cizojazyčného dokumentu, stačí, že se kopíruje na místě ověřující osobou.

Podrobné informace o vyšším ověřování dokumentů v ČR najdete zde a zde


Uzná mi zahraniční úřad soudní překlad vyhotovený tlumočníkem jmenovaným v České republice?


Jak kdy. Úcelená právní úprava týkající se uznatelnosti soudních překladů v České republice a v EU bohužel chybí, obecně ale platí několik povšechně respektovaných pravidel:

  • pokud dokument předkládáte velvyslanectví dané země, překlad si nechte vyhotovit překladatelem, který získal akreditaci této ambasády, nebo tlumočníkem jmenovaným v dané zemi (pokud tedy něco předkládáte na polském velvyslanectví v Praze, překlad musí vyhotovit tlumočník jmenovaný v Polsku nebo akreditovaný ambasádou) 
  • vysvědčení a diplomy si vždy nechte přeložit soudním tlumočníkem jmenovaným v dané zemi (pokud tedy jdete studovat do Polska a posíláte na univerzitu maturitní vysvědčení, překlad by měl vyhotovit tlumočník s polským kulatým razítkem)
  • obecní, městské a krajské úřady většinou uzávají překlady vyhotovené tlumočníkem jmenovaným v obou zemích - pro jistotu daný úřad kontaktujte a zjistěte si požadavky
  • banky, advokátní kanceláře, soudy, státní zástupitelství a policie uznávají překlady od tlumočníků jmenovaných v obou zemích
  • v rámci výběrových řízení a veřejných zakázek se mi zatím nestalo, že by zadavatel v Polsku neuznal soudní překlady dokumentů s českým kulatým razítkem, zopakují tedy: zjistěte si požadavky toho konkrétního zadavatele


Co je vyšší ověření a kdy jej budu potřebovat?


Vyšší ověření se vyžaduje v případě listin, které je potřeba použít v zahraničí. Tyto listiny se pak ověřují nejen notářem, ale také zastupitelským úřadem státu, kde byla listina vydaná (ministerstvo nebo velvyslanectví). Může se jednat o tzv. superlegalizaci nebo apostilaci.

Apostilace


Superlegalizace 


Pokud jde o česko-polské úřední styky, v naprosté většině případů stačí obyčejné ověření dokumentu. Česká republika a Polsko totiž podepsaly nejen tzv. Haagskou úmluvu o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin ze dne 5. října 1961, ale také dvoustrannou smlouvu o právní pomoci (č. 42/1989 Sb.), která umožňuje v mezinárodním styku předkládat listiny ověřené notářem nebo obecním úřadem. 

Výjimečně se stává, že v případě vysokoškolských diplomů budou polské úřady požadovat apostilu na českém diplomu. 

Pokud přeložené doklady chcete předložit orgánu státní správy v Polsku, v ideálním případě využijte služeb tlumočníka jmenovaného v Polsku.


Kolik stojí soudní překlad?

Česká legislativa sazby soudních překladů pro soukromé osoby neupravuje, doporučená sazba pro kombinaci čeština-polština činí 400-500 Kč.