Skip to main content
LokalizaceExpanze do zahraničíPolštinaPro zákazníkyTechnologie

Lokalizace do polštiny: na co si dát pozor?

By 14. 6. 20222 prosince, 2022No Comments11 min read

Lokalizace do polštiny: 8 praktických tipů pro zákazníky. Na co si dát pozor, pokud plánujete lokalizaci webu nebo aplikace? Příručka pro zadavatele, projektové manažery, UXáky nebo vývojáře, kteří se budou na procesu podílet.

1. Překlad do polštiny bude vždy delší

Průměrný text v polštině je zhruba o 20 % objemnější než v češtině.
Proč tomu tak je?
  • Oproti češtině stále používá spřežky (sz, zdi, rz). Třeba dź/dzi foneticky zhruba odpovídá ď, místo jednoho písmena ale vyjde na dvě až tři.
  • Jedná se o flexivní jazyk, takže už beztak dlouhá slova dostanou koncovky navíc.
  • Je analytičtější a popisnější než čeština.
➼ JAK NA TO:
  • Pokud svůj produkt vyvíjíte s tím, že dřív nebo později s ním budete expandovat na zahraniční trh, nedesignujte ho tak, aby pohnout sem tam s rozměry jednotlivých prvků uživatelského rozhraní nebyl problém.
  • Už v zadání projektu upřesněte znakový limit pro ty položky UI, u kterých platí nějaká prostorová omezení (např. tlačítka, titulky, názvy kategorií). Ušetříte tím spoustu času a peněz, které byste jinak vyhodili za grafické úpravy, předělávky a testování hotového překladu.
  • Zkušený překladatel většinou dokáže přijít se stručnější verzí textu, nesmí to však dělat na úkor srozumitelnosti a uživatelského komfortu. UX je vždy na prvním místě!

2. Překlad placeholderů

Polština stejně jako čeština skloňuje a časuje, a miluje výjimky.
V čem je tedy problém? Když se polština tak podobá češtině, příprava podkladů a zadání lokalizace by měly jít jak po másle, ne?
Bohužel. 🤷
Proč to nefunguje? Pár příkladů:
  • polština sice používá 7 pádů, nečekejte ale, že ve spojení s daným slovesem najdete podstatné jméno ve stejném pádu jako v češtině
  • liší se i předložky a pády ve slovesných vazbách
  • polština má zvláštní pravidla pro používání přívlastků, které můžou stát jak před, tak za substantivem (např. język czeski – nikoliv czeski język, ale czerwony dom – nikoliv dom czerwony)
  • skloňování číslovek v polštině je jen pro silné povahy (viz 8. kapitola)

Jak to souvisí s lokalizací?

Práce s placeholdery, na kterých každá lokalizace stojí a padá, je v polštině velmi složitá.

➼ Jak na podklady – tipy pro zadavatele překladu:

  • Variabilní položky (placeholdery) vždy řádně označte, aby se nepletly se zbytkem textu.
  • Textové řetězce nesmí mít fixní strukturu, jinak překladatel nebude moct s placeholdery hýbat a podle potřeby upravovat větnou stavbu.

➼ Jak si s tím poradí zkušený překladatel polštiny:

  • Vždy zákazníka upozorním na problematické místo a spolu se snažíme najít cestu ven.
  • Umím si pohrát s větnou stavbou, tak aby byla problematická položka v prvním pádu a nemusely se řešit koncovky.
  • Snažím se najít nesklonná slova, resp. taková, která mají v různých pádech stejnou koncovku.
  • Hojně používám dvojtečku: kouzelný nástroj, který mi hodně usnadňuje prací s číslovkami a ostatními variabilními položkami v textu.

3. Větná stavba polštiny a dělení řetězců

Gramatické odlišnosti polštiny oproti češtině jsme už probrali (viz předchozí kapitola). Pády ale zdaleka nejsou vše.
Rozdílná je i větná stavba obou jazyků:
  • v polštině najdete odlišné slovesné vazby s jinými pády
  • liší se i ustálená slovní spojení (kolokace)
  • polština oproti češtině mnohem méně pracuje s aktuálním členěním větným (sloveso na konci věty)
  • jiná je i její interpunkce

Jak to souvisí s lokalizací?

V dynamickém programování se dnes běžně používá technika dělení řetězců (string splitting).
Šetří prostor a čas programátorů, pro překladatele je ale noční můra.
Jen se podívejte:

➼ Jak na podklady – tipy pro vás:

  • Vyhýbejte se dělení řetězců. Věty a jejich části nedělte na dílky bez kontextu.
  • Řetězení (string concatenation) je další technika, na kterou byste si neměli moc spoléhat, pokud se vaše aplikace bude lokalizovat do dalších jazyků.
  • Pokud to nejde jinak a zdroj obsahuje dělené věty nebo jednotlivá slova, přidejte k nim komentář (kontext, význam, pokračování).
  • Abecední řazení textových řetězců ve zdrojovém souboru není dobrý nápad. Překladatel tak přijde o veškerý kontext.
  • Používáte nějaký nástroj pro prototypování? Skvěle! Váš překladatel určitě ocení přístup k tomuto nástroji.

4. Chybějící kontext

„Čím méně kontextu, tím větší průšvih.“
Tuto citaci byste si měli dát na zdi svých kanceláří.
Platí to pro překlady obecně, ale pro lokalizaci obzvlášť. Jednu a tutéž frázi lze přeložit mnoha různými způsoby.

Další příklad: ODHLÁSIT

Pokud je to jednotlivý řádek v excelové tabulce a nemám k tomu žádný další kontext, netuším, o kterou z těchto možností se jedná:

➊ Odhlásit z odběru novinek? Pak to přeložím jako WYPISZ SIĘ z newslettera.
➋ Odhlásit z uživatelského účtu? Přeložím to jako WYLOGUJ.
Co s tím?
Existují i další úžasná mnohoznačná slovíčka, které mi při lokalizaci webových stránek a aplikací nahání husí kůži: přihlásit, zadat, další, zpět…

➼ Jak na podklady – tipy pro zákazníky:

  • Nahrát všechen zdrojový text do jednoho souboru nebo záložky v Excelu není dobrý nápad. Mnohem lepší je jej rozdělit dle jednotlivých částí nebo funkcionalit webu či aplikace (např. emailing, registrační formulář, systémové hlášky, kontaktní formulář, HP atd.)
  • Nikdy neseřazujte fráze dle abecedního pořadí; překladatel tak přijde o to málo kontextu, co k zadání měl.
  • Pokud váš produkt ve zdrojovém jazyce už běží, zajistěte k němu překladateli kompletní přístup, včetně placených služeb a uživatelského účtu.
  • Pokud je to možné, používejte prototypovací nástroje (Figma apod.).
  • K zdrojovým souborům přidejte jednoduché komentáře a vysvětlivky, např. „Tohle je tlačítko, kterým se můžete odhlásit z odběru novinek.“ Jak jednoduché, a přitom funguje!
  • V předchozí kapitole jsem psala o dělených řetězcích – nedělejte to! Přiděláváte tak překladatelům (i sobě) zbytečnou práci.

5. Velká a malá písmena v polštině

Každý jazyk má zvláštní pravidla pro použití velkých a malých písmen. A překladatelům to komplikuje život.
Zatímco angličtina (obzvlášť ta americká) velká písmena miluje, čeština je v tomto ohledu víc než střídmá. Polština bude někde uprostřed.
Jaké jsou zásadní rozdíly mezi polštinou a češtinou?
Velká písmena v češtině:
  • Velké počáteční písmeno jen v prvním slovu názvu (např. Evropská unie, Spojené státy americké)
  • Při oslovování – velké písmeno pro vyjádření úcty k oslovovanému člověku; malé písmeno, pokud tím není myšlen konkrétní adresát
Velká písmena v polštině:
  • Velké počáteční písmeno ve všech slovech názvů organizací, institucí, států apod. (např. Unia Europejska, Stany Zjednoczone Ameryki)
  • První slovo názvů knih, filmů, názvech produktů apod. (pokud se na název nevztahuje ochranná značka, která by stanovovala jiná pravidla)
  • Při oslovování – vždy! Ty, Ciebie, Pani, Państwa: a to i když oslovovujeme neurčitou skupinu lidí, např. uživatele. Více o oslovování ze dozvíte z 6. kapitoly.
  • Právnická polština se řídí jinými pravidly než právnická polština – klíčové pojmy píšeme s velkým písmenem.

➼ Jak na podklady – tipy pro zadavatele překladů:

Dejte překladatelům maximum kontextu! Jak na to? Vraťte se k 4. kapitole.

6. Tykání, vykání a tonalita komunikace v polštině

Polština, stejně jako čeština patří k jazykům, které rozlišují tykání a vykání. Tímto bohužel komplikace zdaleka nekončí.
Sociálně historický vývoj způsobil, že zájmeno „wy“ v polštině používáme pouze v množném čísle, a to neformálně, nikoliv k vykání. Použít jej v jiném kontextu je nevhodné a neslušné. Je to mimochodem nejběžnější chyba nezkušených překladatelů polštiny.
„Chcecie przyjść?“ – na to se zeptáme pouze skupiny lidí, kterým tykáme.
Jak tedy oslovovat formálně (vykat)?
  • Jednotné číslo: Chce Pan/Pani przyjść?
  • Množné číslo: Chcą Państwo przyjść?
V marketingových textech obvykle tykáme, v jednotném čísle:
Chcesz przyjść?
Kup teraz!
Korzystasz z darmowej wersji premium aplikacji
I když se to Čechům může zdát neslušné a příliš neformální, je to nejen akceptovatelné, ale také pohodlné (nemusíte se pořád rozhodovat mezi ženským a mužským rodem, singulárem a plurálem) a stručnější.
Kdy tykáme a kdy vykáme?
  • copy – záleží na tonalitě komunikace (formální nebo uvolněná), produktu a cílové skupině, většinou tykáme
  • komunikace se zákazníkem – záleží na produktu, formátu komunikace a cílové skupině. např. na chatu bych bez větších rozpaků tykala
  • právní a úřední texty – zásadně vykáme

➼ Jak na podklady – tipy pro zadavatele překladu:

  • Má vaše značka stylistickou příručku (style guide)? A mohla bych ji vidět?
  • Určit tonalitu komunikace v případě překladu do polštiny je klíčové, abyste v tom neměli guláš a neuráželi své zákazníky.
  • Komunikační kontext: k čemu je daný dokument určený? Kdo ho bude číst, v jakém médiu?

7. Gramatický rod a inkluzivní jazyk

V předchozí kapitole jsme si řekli, že v polštině k vykání nepoužíváme plurál, tedy ani generické maskulinum v plurálu. Pokud se rozhodneme pro neformální tonalitu a tykání, brzo narazíme na otázku, jestli zvolit mužský nebo ženský rod.
Zatímco generické maskulinum v plurálu mně osobně nezaráží a neuráží, v singuláru ano. Nemám ho ráda jako zákaznice, takže se mu snažím vyhýbat i jako překladatelka.
Aby to však nebylo o mých dojmech a preferencích, uplatňuji toto pravidlo:
Poslední slovo má vždy zákazník.
Pokud chce mít v překladu inklusivní jazyk, má ho mít. Aby to nebylo na úkor stylu a přehlednosti textu, obvykle používám tyto triky:
  • tázací způsob místo kondicionálu (např. Chcesz … místo Chciałbyś …)
  • ze slovesa dělám slovesné podstatné jméno nebo jiný tvar, který se nečasuje (např. místo Potwierdź, że otrzymałeś wiadomość. – Potwierdź otrzymanie wiadomości)
  • tykání místo Pan/Pani (pokud je to vhodné)

➼ Jak na podklady – tipy pro zadavtele překladu:

  • Má vaše značka stylistickou příručku (style guide)? A mohla bych ji vidět?
  • Určit tonalitu komunikace v případě překladu do polštiny je klíčové, abyste v tom neměli guláš a neuráželi své zákazníky.

8. Číselné formáty v polštině

Na závěr mám pro vás ještě několik polských špeků. Tentokrát půjde o čísla.
… počkat, číslovky má polština snad stejná jako čeština?!
Nebude to o číslovkách jako takových.
Víte, jak by měl na vašich stránkách lokalizovaných do polštiny vypadat formulář pro zadání adresy nebo v jakém formátu uvést částky v e-shopu?

1. Datum – máte dvě možnosti:

  • označení měsíce číslem, např. 24.07.2021, tedy ve stejném pořadí jako česky (měsíce 1 až 9 vždy s nulou – formát 1. 7. 2022 polsky není správně)
  • označení měsíce slovy, např. 24 lipca 2021 (pozor: tečka za číslovkou a název měsíce v 1. pádu jsou pravopisné chyby, které vůbec nevypadají dobře!)

2. Adresa – pozor na lomítka a pomlčky:

  • v Polsku neexistují čísla popisná, v adrese se uvádí pouze číslo orientační budovy a za lomítkem případně číslo bytu (nebo kanceláře). Číslo bytu se uvádí proto, že v Polsku příjmení na zvonvích většinou neuvidíte.
  • PSČ se uvádí v tomto formátu: XX-XXX, s pomlčkou a bez mezery

3. Částky – pozor na čárky a tečky:

  • desetinná čárka se používá stejně jako v češtině, např. 36,99
  • tečka se u základních číslovek nepoužívá, pro přehlednost můžete číslice oddělit mezerou, např. 10 000 zł (nad 4 číslice)
  • měnu zł nebo PLN píšeme za částkou

 

Potřebujete překlad do polštiny? Potřebujete poradit?

Napište mi

S čím vám ráda pomůžu:

  • s překladem do polštiny: online obsah, UI, marketingové podklady
  • s jazykovým testováním stávajících překladů do polštiny
  • s iSEO, tedy SEO překlady do polštiny