Skip to main content
Případová studieExpanze do PolskaExpanze do zahraničíJak na polský trhLokalizacePro zákazníky

Případová studie expanze na polský trh: Práce za rohem, Atmoskop a Seduo

By 2. 6. 202230 listopadu, 2022One Comment 6 min read

S LMC spolupracuji od léta 2018. Začalo to nenápadně – záskokem za agenturního překladatele. Potřebovali přeložit pár drobností pro polskou verzi aplikace Práce za rohem. Pak přišel rozsáhlý překlad jejich culture booku do polštiny. A pak kompletní expanze do Polska.

 

Během následujících čtyř let jsem jim pomohla uvést na polský trh čtyři značky: Praca za rogiem, Teamio, Atmoskop a Seduo. Přeložila jsem do polštiny i jejich nove stránky.

 

Lokalizace stránek a mobilní aplikace Praca za rogiem

Na velkých projektech nejraději pracuji od jejich vzniku, kdy můžu ovlivnit, co a jak se bude dělat. Tentokrát tak tomu nebylo. Nasedla jsem do rozjetého vlaku, ale stálo to za to. Začali jsme revizí stávajících překladů na webu a trochu jsme je vytunili.

Obsah stránek a aplikace se vyvíjí kontinuálně. Pořád je tedy něco na práci.

Spolupráce se skvělou UX designerkou Janou Korbičkovou mě naučila dvě věci:

  • každý text jde zkrátit
  • každý text jde zjednodušit

Polština miluje dlouhá slova a věty. Průměrný text v polštině je o cca 20 až 30 % delší než v angličtině nebo češtině. Pro překladatele je to výzva, obzvlášť pokud pracujete s microcopy: krátkými texty na webu nebo v appce, která ale často nesou klíčový význam. Jsou to třeba slogany, nadpisy, CTA, notifikace apod.

Aby toho nebylo málo, Práce za rohem má specifickou tonalitu: chce promlouvat k co nejširšímu publiku, srozumitelným jazykem. Hovorová čeština, běžně výrazy místo odborné IT nebo HR hantýrky, krátké věty, jasné a jednoznačné sdělení, přátelský tón.

„Slovní zásoba většiny lidí se pohybuje kolem 15 000 slov. Jedná se o slova, která čtenář nejsnáze ‘přeskočí’, protože mu jsou nejvíce povědomá. (…) Pokud tato slova použijete ve svých textech, uživatelé rychleji vstřebají víc informací. Chcete-li, můžeme tomu říkat ‘jednoduchá angličtina’. Nebo dokonce ’angličtina jednoduchá, až blbá.’ Podle mě ale nejde o přehnané zjednodušování – jde spíš o to vaši myšlenku maximálně zpřístupnit.“

Je to citace z knihy Content Desing od Sarah Winters. Doporučuji ji všem, kdo se podílej na vytváření online obsahu, tedy i překladatelům.

Myslím na to pokaždé, když se mě Jana ptá: „Nešlo by to nějak zkrátit?“. (Jo, jasně, všechno jde zkrátit!)

 

Co je tedy můj úkol?

Hravě přeložit microcopy v aplikaci Praca za rogiem a vejít se s tím do max. 1–2 řádků.

Občas ani to ne: k dispozici mám 10 znaků na tlačítku. Challenge accepted!

 

 

Pracujeme s Figmou, což má tu výhodu, že přesně vím, kde v aplikaci mnou přeložený text bude a jak bude vypadat.

 

Lokalizace stránek a mobilní aplikace Seduo

Dalším projektem, na kterém jsme v roce 2021 pracovali, byla lokalizace oblíbené vzdělávací platformy s online kurzy – Seduo.

Koncept: na základě české platformy vytvořit lokalizovaný framework, který se naplní místním obsahem: kurzy v polštině. 

Aha, tak to je jednoduché! Pár opakujících se obratů, názvy kategorií, sem tam nějaký delší text…

 

 

Jednoduché to ale vůbec nebylo.

TIP 💡

Pokud se rozhodnete lokalizovat svůj e-shop nebo jakoukoliv platformu, prostřednictvím které prodáváte nějaké produkty (ať už fyzické nebo virtuální), dodržujte dvě jednoduchá pravidla:

  • Produktové popisky jsou důležité (SEO, informovanost zákazníka), ale stejně důležitá je „kostra”, tedy rozhraní vaší platformy, kterou naplníte produkty. Není nic horšího, než chaoticky (strojově nebo neprofesionálně) přeložený e-shop, kde zákazník bloudí jako po špatně označeném městě. Co nejspíš udělá? Odejde jinam.
  • Co uživatele mate? Nedůslednost. Nekonzistentní terminologie a tonalita. Zatímco u produktových popisků je variabilita výhodou (více klíčových slov), v případě interfejsu je to přesně naopak. Důsledný překlad kategorií, nadpisů, tlačítek, záložek apod. uživateli výrazně usnadní orientaci a zvýší komfort.

 

Jak na to? 

Ideální řešení je mít brand book. Nemusí to být rovnou padesátistránkový dokument s vymazlenou grafikou. Občas stačí jedna stránka, kde zadavatel uvede slogany a klíčové pojmy, které značka používá. Zkušeného odborníka na lokalizaci poznáte tak, že se na tyto věci zeptá, než se vůbec pustí do práce.

 

 

LMC si na konzistentní komunikaci potrpí, takže brand book jsem vidět mohla. Mohla jsem ho i přeložit.

 

Co jsme řešili:

  • tykání a vykání
  • používání značky na místním trhu (skloňování, koncovka s doménou atd.)
  • klíčové pojmy: lektor, kurz, díl, video, online, platforma, kolega, student, kdykoliv, kdekoliv.

I ta nejjednodušší slova, jako třeba student lze přeložit pěti různými způsoby. Shodnout se na jednom občas chce jeden krátký telefonát, jindy celé vlákno na firemním Slacku a interní poradu. Důležité je to vyřešit než se začne překládat.

 

 

 

 

Dalším krokem ke konzistentnímu překladu, je překladatelská paměť, tedy datový soubor, kde jsou uloženy stávající překlady týkající se vašeho produktu, webu atd. Pokud ji překladatel otevře v CAT nástroji, ať už online (Memsource, Poeditor) nebo offline (Trados, Wordfast), opakující se fráze se přeloží automaticky. Ideální doplněk k překladatelské paměti je glosář s klíčovými pojmy a jejich ustálenými překlady.

 

Jakou úlohu v tom hraje zadavatel?

Pokud necháváte přeložit velké množství obsahu třeba pro e-shop, zkuste zajistit podklady v takovém formátu, aby šly stáhnout a nahrát do CAT nástroje (doc, xls, xml, json apod.), nebo je rovnou nahrajte do online nástroje jako třeba Poeditor. Překládat přímo ve firemním CMS je nejen neoptimální z hlediska časových a finančních nákladů, ale také významně tím zvyšujete riziko, že výsledný překlad bude chaotický.

 

Plánujete se svou značkou vstoupit na polský trh? Hledáte odborníka? Pojďme se spojit.

Chcete se mnou pracovat?

Kontaktujte mě