Jak přežít práci z domova s (malými) dětmi

Jak přežít práci z domova s (malými) dětmi

Nebojte, nemáte před sebou další příspěvek, ze kterého se dozvíte, že při práci z domova je důležité se ráno hezky obléknout, nastavit si pevný režim a po práci si hodinku zameditovat. A pokud máte děti, tak jim říct, aby vám nelezly do pracovny. Případně je hodit na hlavu vaší drahé polovičce.


Všichni, kdo kdy sdíleli domácnost (a domácí kancelář) s malými dětmi, vědí, že tyto (určitě dobře míněné) rady zní trochu jako: když nemají chleba, ať jedí koláče. Nebudu vám radit, jak být během karantény s dětmi urputně produktivní, protože se vám to nejspíš nepovede (mně taky ne). Poradím vám, jak přežít a k tomu stihnout pár pracovních úkolů.

Vyzkoušeno na čtyřčlenné rodině se dvěma malými dětmi (do 5 let). 



1. Vykašlala jsem se na plánování


Ano, protiřečím všem tipům na práci z domova. Plánuju ráda. Pokud to má ale smysl. S malými dětmi nemá. Nikdy nevíte, kdy si půjdou lehnout, v kolik usnou, co je zrovna zabaví, kdy bude mít partner volno (u nás nejde naplánovat ani tohle). 

Když jsem na začátku karantény plánovala, co ten den udělám a v kolik přesně, byla jsem z toho akorát tak ve stresu a pořád jsem na to myslela, i při hře s dětmi. Když konečně přišla chvíle, kdy jsem se mohla pustit do práce, vůbec se mi do toho nechtělo.

Vyřešila jsem to tak, že si plánuju objem a charakter úkolů na daný týden (nebo třeba dva tři dny), nikoliv však jejich přesné pořadí nebo konkrétní načasování.

Kromě klasické projektové agendy (klient - projekt - úkol) dělám si to-do listy v Todoistu, kam si píšu nepřiřazené úkoly, které chci nebo musím stihnout do konce daného týdne.  



2. Dávám klientům delší termíny


S výše uvedeným souvisí to, že jsem musela překopat svůj systém zadávání a odbavování zakázek. 

Pracovní den pro mě momentálně odpovídá maximálně čtyř hodinám (v nejlepším případě), většinou však dvěma až třem. Při plánování zohledňuju to, že tyto přepracované hodiny musí vyjít na večer nebo brzké ráno.

Pro jistotu přidávám několik hodin navíc a zákazníkům ve výsledku nabízím delší termíny.



3. Pracuji hlavně když děti spí


Což v mém případě znamená: pracuji jenom večer nebo brzo ráno. Pokud vaše děti spí přes den, využijte toho! Pokud jste schopní fungovat přes den a v noci pracovat, tak do toho!

Stává se, že mladší dcerka spí a starší si s něčím hraje, případně si obě hrají samy nebo partner má zrovna volnou chvíli a může je zabavit, zázraky ale z podstaty nejdou plánovat. Natož jejich souběh. Nepočítám s tím tedy a tyto okamžiky ve svém plánovaní nezohledňuju.



4. Pracuji v nárazovém režimu hluboké práce


Jedním ze způsobů na hlubokou práci, který ve své knize představuje Cal Newport, je nárazový režim, kdy využíváte každou příležitost, abyste se ihned ponořili do svého úkolů. Newport jako příklad uvádí novináře, podle mě je to ale spíš pracovní styl, který důvěrně znají všichni rodiče pracující z domova. 

Po letech praxe se to pravdu dá zvládnout.

Jakmile je tedy ticho a klid, vrhnu se na úkol. Nečekám na ideální příležitost. Nejdu se předtím podívat, co je nového na Facebooku, LinkedInu, Instagramu... aha, ona už je půlnoc. Ne. Opravdu hned jdu na věc, vypnu si notifikace, vytáhnu předpřipravené podklady a makám.



5. Administrativu, podklady a komunikaci řeším za pochodu 


Všechny úkoly, které nevyžadují špičkovou koncentraci (fakturaci, vykazování, skenování, focení, převádění souborů, některé emaily atd.) dělám přes den. 

Pak když usedám k práci, mám vše připravené a neplýtvám cenným časem na hlubokou práci.



6. Volat chodím ven


Místo, kde bydlím, nepatří k nejnavštěvovanějším částem Prahy. Občas na to nadávám, teď jsem za to vděčná. Občas během hodinové procházky potkám dva tři lidi. Mám psa, takže venčení spojuju s procházkou s mladší dcerkou v nosítku a během toho vyřizuju telefonáty. Dá se to zvládnout i s rouškou. 

Má to tu výhodu, že na mě u toho nikdo nemluví, nic po mě nechce, je to v přijatelné denní době a neztrácím tak čas, který bych raději věnovala něčemu jinému.

Pokud bydlíte ve frekventované oblasti, zkuste nejbližší park nebo vilovou čtvrť. Občas stačí i balkon. 


7. Spoustu práce odbavím z mobilu


Koncepty příspěvků na blog a sociální sítě (Evernote).

Koncepty transkreovaných textů, které v průběhu dne předělávám (Notes).

Kontrolu lokalizovaných uživatelských rozhraní (Figma).

Skenování (CamScanner).

Fakturaci a vykazování (Caflou).

To-do listy (Todoist).

Týmovou komunikaci (Slack).

Kratší emaily, textové zprávy.



8. Velkou část práce dělám v offline režimu


Když usedám k zásadní části práce a nepotřebuju internetové slovníky nebo databáze, přepnu počítač do offline režimu.

Když se nechci celý den procházet s mobilem v ruce (jelikož je to nevýchovné a produktivitu taky moc nepodporuje, spíš naopak), vezmu si místo něj svůj pracovní sešit, kam si píšu koncepty textů, nápady a úkoly.



9. Nemám velká očekávání


Nikdo nevíme, kdy to skončí. Kdy otevřou školky, školy, pracoviště a kavárny a život se vrátí to zajetých kolejí. 

Snažím se k tomu přistupovat stoicky: co bude, bude, neovlivním to. 

Nenutím se k bůhvíjakým výkonům, klíčové je pro mě udržet své věrné zákazníky, uživit se a připravit si co nejvýhodnější pozici pro okamžik, kdy to zase bude jakžtakž normální.



A na závěr doporučení od jedné mé klientky: víno už od 16.